Zastavení 7A / 2023

Vila Hynka Pášmy a sanatorium doktora Mulače

Mezi první obytné budovy, které začaly po roce 1900 formovat zástavbu poblíž Klatovské třídy v oblasti mezi dnešním náměstím Míru a někdejšími dělostřeleckými kasárnami, patřila secesní vila profesora Hynka Pášmy u křížení tehdejší Žitné a Dvořákovy ulice. Projekt progresivní stavby, kterou v letech 1905–1906 realizovala firma Müller & Kapsa, vypracoval mladý pražský architekt František Roith, jenž v této době pracoval pro movitou klientelu i na pražské Ořechovce nebo v Černošicích. Patrovou budovu s převýšeným zaobleným nárožím, doplněným o malý balkon, Roith opatřil plochou střechou – jednou z prvních v českých zemích vůbec – a decentní fasádou s drobným modernistickým dekorem. Předzahrádku architekt vymezil oplocením ve stylu florální secese. V přízemí domu se nacházela hala s dvouramenným schodištěm, společenský salon a jídelna s verandou a kuchyní. Do patra architekt situoval tři ložnice a do oblého nároží profesorovu pracovnu.

Původní umělecké ztvárnění exteriéru stavby, na něž dnes upomínají už jen dvě mozaiky při nároží, mezi lety 1926 a 1929 částečně setřela její adaptace na soukromé sanatorium nového majitele objektu, lékaře Jana Mulače. Stavitel Rudolf Pěchouček kromě úpravy interiéru provedl přístavbu v dnešní ulici Politických vězňů a vzniklý celek opatřil břízolitovou fasádou. Přízemí nově soustředilo vstupní dvoranu, ordinaci, operační sál, rentgenologické pracoviště a další provozní zázemí, patro bylo kromě dalšího operační sálu vyhrazeno zejména pokojům pacientů. Záhy po dokončení adaptace rozšířil Jan Mulač své zařízení o třípodlažní novostavbu porodní kliniky, která ústavu vtiskla charakter velké zdravotnické instituce. Do sanatoria se nově vstupovalo z Dvořákovy ulice přes sloupový portikus, umístěný v ose monumentalizujícího průčelí. Novostavba, realizovaná patrně podle projektu architekta Václava Neckáře, byla vybavena nejmodernějším zařízením, mj. i lůžkovým výtahem. Kromě ordinace, rentgenu a kanceláře nabídla především další pokoje pro rodičky. Do vybudování ústavu Mulač tehdy vložil mimořádnou sumu pěti milionů korun.

Mulačova nemocnice Plzeň (2014). Foto Petr Jehlík

Sanatorium doktora Mulače (1932)

Závodní nemocnice podniku Škoda (1983)