Zastavení 6B

Osobnosti Petrohradu

Osobnosti reálky
S někdejší reálnou školou je spjato několik výrazných osobností. Josef Skupa (1892–1957) na ústavu působil jako profesor ve 20. letech minulého století. Poté se již plně věnoval své loutkoherecké dráze, během níž se se svými postavičkami Spejbla a Hurvínka proslavil po celém světě. Především on byl objevitelem talentu svého žáka a pozdějšího spolupracovníka Jiřího Trnky (1912–1969) a na jeho přímluvu rodiče umožnili Trnkovi studovat na výtvarné škole v Praze.

Do české kultury se nesmazatelně vryl Miroslav Horníček (1918–2003), herec, spisovatel a výtvarník. Při studiu na reálce se spřátelil s Bohumilem „Bimbou“ Konečným (1918–1990), který proslul jako malíř a ilustrátor převážně dobrodružných knih pro mládež.

Studoval zde také profesor Vojtěch Ježek (1911–1945), kterého popravili nacisté za odbojovou činnost, historik a archivář Miloslav Bělohlávek (1923–2006) nebo Jiří Ruml (1925–2004) – za totality disident, signatář Charty 77 a redaktor ilegálních Lidových novin.

Kuriozita Julius Fučík
Během první světové války byli do nové budovy II. reálky na čas přemístěni i studenti I. reálky z Veleslavínovy ulice, mezi nimi také Julius Fučík (1903–1943). Tato epizoda byla důvodem pro pozdější přejmenování školy na Gymnázium J. Fučíka a postavení jeho sochy v životní velikosti v parku. Fučík byl nepochybně významnou osobností odboje proti nacistům, ale jeho glorifikace a vytvoření falešného mýtu komunistickou propagandou jeho odkaz paradoxně zdeformovaly.

Bojovali za naši svobodu
Miroslav Štandera (1918–2014) bojoval za 2. světové války v řadách RAF, stejně jako Ladislav Světlík (více o něm u zastavení č. 12 na Jiráskově náměstí). V roce 1950 chtěla Štanderu zatknout komunistická státní bezpečnost, naštěstí však byl včas varován sousedy a podařilo se mu emigrovat do Velké Británie. V roce 1994 se vrátil do Česka a žil u své dcery v Božkovské ulici, kde je nyní umístěna jeho pamětní deska.  

Slavná léčitelka
V Guldenerově ulici prožila poslední léta svého života Božena Kamenická (1898–1996), známá jako bába Radnická, která údajně léčila i prezidenta Ludvíka Svobodu nebo Václava Havla.