Zastavení 5A / 2023

Nájemní dům Karla Wanky

Proměnu někdejší cesty na Klatovy v reprezentativní městský bulvár symbolizovala i novostavba obytného domu Karla Wanky z let 1914–1915 na nároží Klatovské třídy a Majerovy ulice. Velkorysé měřítko i vytříbená architektonická forma budovy odpovídaly postavení stavebníka – velkostatkář a majitel okolních pozemků i dalších realit Karel Josef Jindřich Wanka byl synem právníka, majitele velkostatku a plzeňského purkmistra z let 1850–1861 Františka Wanky. Objekt s tuctem komfortních bytů realizovala podle vlastního projektu firma Müller & Kapsa. Návrh fasád vypracoval architekt Bohumír Hochman. Uplatnil v něm jak formy geometrické secese, tak plastické prvky odkazující k historismu (výrazná kordonová římsa či barokizující střešní vikýře), stejně jako kubistické detaily. Výtvarné kvality domu zdůrazňují i umělecká díla sochaře Otokara Waltera mladšího – hluboké reliéfy dětí s ovocnými mísami u vstupu a alegorické reliéfy po obou stranách nároží.

Budova německých průmyslových škol

Část Klatovské třídy nad dnešním náměstím Míru krátce poté začala formovat i stavba německé průmyslové školy. Realizaci rozsáhlé třípodlažní budovy podle projektu profesora školy Ludwiga Tremmela zpomalila první světová válka, a stavba tak byla dokončena až roku 1922. Vzhledem k poměrům v novém státě se uživatelem objektu stala česká průmyslová škola, která sem umístila strojnické obory s českým a následně i německým vyučovacím jazykem. Pojetí hlavního průčelí v Majerově ulici s robustním vstupním portikem a bohatě tvarovaným štítem stejně jako mansardové střechy budovy prozrazují Tremmelovu inspiraci barokem. K tomuto křídlu s velkými učebnami architekt připojil kolmou dvorní přístavbu s tělocvičnou a kreslírnami. Menší učebny a kabinety, ale také laboratoře, knihovnu či sál umístil do bočního křídla podél Klatovské třídy.

V letech 1952–1953 byl na základě projektu architekta Rudolfa Černého v podkroví objektu, navýšeném o průběžný vikýř, vybudován internát. Kvůli založení hutnického oboru došlo mezi lety 1957 a 1960 k realizaci čtyřpodlažní přístavby směrem do náměstí Míru. Architekti Bohumír Fridrich a Čestmír Rypl v návrhu spojili racionalistickou polohu doznívajícího socialistického realismu s tradicionalistickými prvky, například s mansardovou střechou završující věžovitý rizalit v nároží. Starší budově se po nedávné rekonstrukci a zrušení prostorů internátu vrátil původní tvar střechy.

Budova strojní průmyslovky a SOŠ prof. Švejcara (2016)

František Wanka (nedat.)

Interiér budovy strojní průmyslovky a SOŠ prof. Švejcara (2016)

Novostavba státní průmyslové školy (nedat.)