Zastavení 4B / 2023

Československý rozhlas v Plzni

Rozhlasové vysílání v Plzni symbolicky zahájil pozdější ředitel zdejší stanice Karel Šindler 5. května 1945, když do obsazené nacistické vysílačky u soutoku Radbuzy a Mže vyřkl památná slova: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří.“ Zpočátku plzeňská stanice využívala provizorní prostory, již v roce 1947 však započala výstavba nové rozhlasové budovy na náměstí Míru. Na základě vítězství v soutěži projekt vypracovala skupina architekta Karla Tausenau, k níž patřili František Hurta a Václav Pavelka a odborníci na akustiku R. Haisinger a E. Němcová.

Budova rozhlasu s dvěma podzemními a třemi nadzemními podlažími měla být postavena ve třech etapách. Realizace západního křídla byla dokončena roku 1953, tři roky poté vznikla východní část. K výstavbě plánovaného koncertního sálu nikdy nedošlo. Památkově chráněný objekt je jedním z nejlepších příkladů českého pozdního funkcionalismu, o čemž svědčí živé hmotové řešení s plochými střechami, pásová okna v průčelích, vertikální prosklení prosvětlující schodišťové trakty, světlý keramický obklad fasád i jedinečný interiér. Kvůli přísným požadavkům na akustiku architekti použili unikátní konstrukční systém – dvě největší nahrávací studia postavili na železobetonových sloupech a uzavřeli je dvojitými stěnami i stropy. Důsledně také oddělili jednotlivé provozy.

Ústav pro hluchoněmé děti (Purkyňův pavilon)

Raně funkcionalistická stavba Ústavu pro hluchoněmé děti vznikla na počátku třicátých let podle projektu architekta z městského stavebního úřadu Hanuše Zápala. Ten budovu koncipoval jako členitou sestavu tří pravoúhlých objemů s plochými střechami a odlišnými výškami. Podél ulice 17. listopadu orientoval hlavní křídlo s rozměrnými okny, vyvýšeným vstupem a balkonem. Od východu k němu připojil nižší kubus; další čtyřpodlažní křídlo na hlavní část navázal směrem do dvora. Hladce omítnuté fasády rozčlenil uměřeným množstvím plastických prvků. V roce 1946 budovu stavitel Otakar Prokop adaptoval pro potřeby plzeňské pobočky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy na Purkyňův pavilon s oddělením očním, neurologickým, ORL a zubním. Kapacitu objektu Prokop zvýšil nástavbou nejnižšího i části hlavního křídla. Svoji funkci si budova podržela dodnes.

Budova Českého rozhlasu (2014). Foto Petr Jehlík

Budova Ústavu pro hluchoněmé děti (1931)

První fáze výstavby budovy Československého rozhlasu (mezi roky 1947 a…