Zastavení 2B

Život na Petrohradě

Petrohrad získal svoji typickou dělnickou tvář zejména díky hlavnímu nádraží a blízkým železničním dílnám, kde našly práci desítky jeho obyvatel. (Budovy dílen se nacházejí za silničním nadjezdem, na který můžete vystoupat a prohlédnout si je.) Další příležitosti k zaměstnání poskytovaly zdejší průmyslové podniky: Cingrošovo kamenictví, smaltovna Bartelmus, továrna Schwarz & Beck a Piettova papírna. Velké množství obyvatel Petrohradu také zaměstnávala Škodovka.

Kromě toho na Petrohradě fungovala velká síť malých provozoven a živnostníků. Ve 20. a 30. letech 20. století zde existovalo kolem 35 hospod, více než 50 drobných obchodů se smíšeným zbožím, 25 řezníků a uzenářů, 10 mlékáren, 15 pekařů, 12 cukrářů, 7 drogerií a další malé krámky s drobným zbožím. Služby a stavební práce nabízelo 13 truhlářů, 4 tesaři, 2 pokrývači, 27 dámských a 38 pánských krejčích. Nepočítaje v to další řemeslníky – zámečníky, zedníky, lakýrníky, hodináře apod.

Typickým rysem Petrohradu se staly několikapatrové domovní bloky s malometrážními nájemními byty, kde hygienické zázemí sdílelo více rodin. Převládala společná WC a jeden kohoutek se studenou vodou a výlevkou v každém patře domu.

Nejznámějším souborem činžovních domů tohoto typu je tzv. Parlament – dva bloky pěti spojených budov s průčelím obráceným do Lobezské ulice a s vnitroblokem, kde se odehrával denní život především místních dětí.