Zastavení 8B / 2023

Josef a Hugo Böttingerovi

Na plánech města od konce 19. století do počátku třicátých let století minulého se měla zahradní čtvrť, která později získala jméno Bezovka, směrem na jihozápad uzavřít ulicí, napojující se u Klatovské třídy na Dvořákovu ulici. Od konce třicátých let připomíná její název Josefa a Huga Böttingerovy.

Fotograf Josef Böttinger (též Boettinger) se narodil v roce 1839 v Plzni. Vystudoval chemii na pražském vysokém učení a malířství na tamější akademii. Praktikoval v Praze a v Příbrami a v roce 1864 se vrátil do Plzně, kde si o tři roky později založil vlastní ateliér. Do Plzně uvedl techniku chromatografie. Kromě portrétní fotografie se věnoval i dokumentování architektury včetně průmyslových podniků a městských panoramat. Zabýval se rovněž kresbou, ilustrací a karikaturou. Po roce 1870 začal pracovat s technikou světlotisku, od roku 1877 s fotolitografií. Působil jako specialista na reprodukční techniky pro nakladatele K. F. Bellmanna, od roku 1882 pracoval pro grafický závod Husník v Praze. V letech 1887–1889 pobýval v USA jako ředitel grafického ústavu v Millwaukee. Zastával rovněž místo vrchního inženýra v Ústřední hospodářské společnosti v Praze. Na Zemské jubilejní výstavě 1891 instaloval expozici v Průmyslovém paláci; spolupracoval na národopisné výstavě a na expozici architektury a inženýrství. Böttinger patřil mezi členy Měšťanské besedy a Sokola, byl i místopředsedou Pěveckého spolku Hlahol. Zemřel roku 1914 v Praze.

Böttingerův nejmladší syn Hugo, malíř, grafik, karikaturista, loutkář a ilustrátor, se narodil roku 1880 v Plzni. Od útlého věku žil v Praze, kde absolvoval reálné gymnázium a následně studoval na Uměleckoprůmyslové škole i Akademii výtvarných umění. Záhy se oženil s Růženou Ottovou, dcerou nakladatele Jana Otta. Roky 1903–1906 strávil na cestách v západní Evropě, po návratu působil na AVU a stal se členem spolku Hollar a České akademie věd a umění. Do Mánesa vstoupil již roku 1898. Ve své tvorbě se věnoval aktům žen a dívek, které zobrazoval většinou v prostředí lesa, na břehu řeky nebo při koupání. Portrétoval i řadu hudebníků, ale také prezidenta Masaryka. Známé jsou i jeho litografie v čele se soubory Amor a Psyché. Pod pseudonymem Dr. Desiderius se prosadil jako karikaturista glosující společenský život první poloviny 20. století. Zemřel roku 1934 v Praze.