Zastavení 4B / 2023

Československý rozhlas v Plzni

Rozhlasové vysílání v Plzni symbolicky zahájil pozdější ředitel zdejší stanice Karel Šindler 5. května 1945, když do obsazené nacistické vysílačky u soutoku Radbuzy a Mže vyřkl památná slova: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří.“ Zpočátku plzeňská stanice využívala provizorní prostory, již v roce 1947 však započala výstavba nové rozhlasové budovy na náměstí Míru. Na základě vítězství v soutěži projekt vypracovala skupina architekta Karla Tausenau, k níž patřili František Hurta a Václav Pavelka a odborníci na akustiku R. Haisinger a E. Němcová.

Budova rozhlasu s dvěma podzemními a třemi nadzemními podlažími měla být postavena ve třech etapách. Realizace západního křídla byla dokončena roku 1953, tři roky poté vznikla východní část. K výstavbě plánovaného koncertního sálu nikdy nedošlo. Památkově chráněný objekt je jedním z nejlepších příkladů českého pozdního funkcionalismu, o čemž svědčí živé hmotové řešení s plochými střechami, pásová okna v průčelích, vertikální prosklení prosvětlující schodišťové trakty, světlý keramický obklad fasád i jedinečný interiér. Kvůli přísným požadavkům na akustiku architekti použili unikátní konstrukční systém – dvě největší nahrávací studia postavili na železobetonových sloupech a uzavřeli je dvojitými stěnami i stropy. Důsledně také oddělili jednotlivé provozy.

Ústav pro hluchoněmé děti (Purkyňův pavilon)

Raně funkcionalistická stavba Ústavu pro hluchoněmé děti vznikla na počátku třicátých let podle projektu architekta z městského stavebního úřadu Hanuše Zápala. Ten budovu koncipoval jako členitou sestavu tří pravoúhlých objemů s plochými střechami a odlišnými výškami. Podél ulice 17. listopadu orientoval hlavní křídlo s rozměrnými okny, vyvýšeným vstupem a balkonem. Od východu k němu připojil nižší kubus; další čtyřpodlažní křídlo na hlavní část navázal směrem do dvora. Hladce omítnuté fasády rozčlenil uměřeným množstvím plastických prvků. V roce 1946 budovu stavitel Otakar Prokop adaptoval pro potřeby plzeňské pobočky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy na Purkyňův pavilon s oddělením očním, neurologickým, ORL a zubním. Kapacitu objektu Prokop zvýšil nástavbou nejnižšího i části hlavního křídla. Svoji funkci si budova podržela dodnes.