Zastavení 4A / 2023

náměstí Míru jako historický a symbolický prostor

Význam náměstí Míru potvrdilo během 20. století několik událostí s výrazným politickým podtextem. Prvního června roku 1953 se zde odehrála demonstrace proti měnové reformě. Z dílčích stávek a nepokojů přerostlo plzeňské povstání v největší protikomunistický protest v tehdejším Československu. Do akce se zapojilo na 20 000 osob, které ovládly značnou část města a obsadily i budovu rozhlasu. Povstání potlačily až ozbrojené posily; následovala vlna represí a čistek. Sídlo plzeňského rozhlasu sehrálo zásadní roli i po obsazení Československa v srpnu 1968. Přestože se hned 21. srpna objevil před rozhlasem sovětský tank s hlavní namířenou na okna ředitelny, zaměstnancům rozhlasu se několik dní – nejdéle ze všech stanic Čs. rozhlasu – dařilo udržet partyzánské vysílání a informovat veřejnost, a to i díky shromážděným Plzeňanům, kteří budovu bránili. V květnu 1969 na náměstí proběhla další spontánní akce – vzpomínková manifestace ke květnu 1948, kdy se v Plzni odehrály první větší projevy nespokojenosti obyvatelstva se situací v zemi. V květnu 1989 zástupci mladší generace na náměstí uspořádali pokojnou demonstraci k uctění památky padlých amerických vojáků.

Díky postupné instalaci několika pomníků a památníků se náměstí zároveň stalo jedním z nejdůležitějších plzeňských prostorů paměti. Roku 1946 byl na náměstí položen základní kámen památníku bojovníků a obětí válek v Plzni. K jeho realizaci však došlo až v roce 1967, a to na základě soutěže, z níž jako vítězný vzešel návrh travertinové plastiky Lidé od sochaře Slavoje Nejdla. Dílo symbolizuje sevřený šik postav čelících násilí. Horizontální žulový podstavec navrhl architekt Hynek Gloser starší. Památník umístěný v „čele“ rozlehlé zpevněné plochy doplnila v letech 2010–2015 trojice žulových pylonů s pamětními deskami. V polovině devadesátých let, po zrušení borského vojenského letiště, byl na náměstí přemístěn pomník padlým členům Západočeského aeroklubu. O dvě desítky let později vznikl pomník Plzeňanů padlých během povstání v roce 1945, jehož autorem je Jaroslav Šindelář. Zatím poslední intervencí se roku 2018 stalo vysazení lípy a instalace pamětního kamene ke stoletému výročí založení Československa.