Zastavení 3A / 2023

Bory: geneze čtvrti až do meziválečné doby

Plzeňská čtvrť Bory vznikla jako součást někdejšího Říšského předměstí, kterým se zástavba města rozšiřovala směrem na jih. Jako Bory se dnes označuje jak území mezi náměstím Míru a údolím řeky Radbuzy, tak širší oblast jižně od zářezu železniční trati na Domažlice a Cheb, zahrnující i část dnešního Jižního Předměstí se zahradní čtvrtí Bezovka nebo areálem fakultní nemocnice při ulici Edvarda Beneše.

Název borské čtvrti dala ves Bor, která se nacházela v borových lesích (severo)západně od Valchy. V první polovině 14. století ji král Jan Lucemburský daroval vyšehradskému proboštu Janovi. Ještě do konce století vesnice patrně zanikla, její název však přetrval v místním pojmenování oblasti Na Borech, Na Borách či Na Bořích. Těmito místy s rozsáhlými polnostmi historicky procházela cesta do Klatov a dále k hranicím.

Okolí cesty díky příznivé topografii představovalo ideální oblast pro rozvoj předměstské zástavby – od historického jádra je neoddělovala ani říční koryta a nivy, ani průmyslové areály na řeky navázané. V poslední třetině 19. století a první polovině století minulého se tak budoucí Klatovská třída hlavním městským bulvárem a jednou z nejlepších adres ve městě. Její transformaci napomohla tramvajová trať, která roku 1899 spojila Bory s centrem města a jež původně končila u borské trestnice, postavené již v letech 1874–1878. Ještě do konce 19. století severně od věznice vznikla dělostřelecká kasárna a závodiště klubu českých velocipedistů. Už v této době se počítalo se založením Bezovky, která měla dosahovat do blízkosti tzv. Goldscheiderovky (tehdy s továrnou na cikorii), a s rozšířením zástavby až do blízkosti věznice. Část plochy naproti kasárnám, kde byl roku 1914 založen pozdější Borský park, sloužila jako vojenské cvičiště. Na zavedení tramvaje postupně navázalo zřizování dlážděných úseků ulice, výsadba stromořadí a parkové úpravy blízkých náměstí.

V první polovině minulého století využívaly urbanistických kvalit území borské čtvrti pro výstavbu obytných staveb a souborů individuální stavebníci, stavitelské firmy, ale také Škodovy závody. V meziválečné i poválečné éře doplnilo rezidenční zástavbu několik školních, zaopatřovacích i zdravotnických budov, ale i sídlo rozhlasu, spolkový dům Tivoli nebo mlékárna. Rovinaté pláně západně od věznice využíval už od roku 1910 Západočeský aeroklub jako letiště. V roce 1929 zřídili na Borských polích plzeňští Sokolové provizorní stadion pro 22 000 diváků, který hostil Zájezd Československé obce sokolské do Plzně. Přibližně v téže době nedaleko vzniklo i nové cyklistické závodiště, k realizaci uvažovaného všesportovního stadionu však nikdy nedošlo.