Zastavení 1B / 2023

Semlerova rezidence

Nejrozsáhlejší loosovský interiér v Plzni – a zároveň jediná zdejší realizace Loosova konceptu tzv. raumplanu, tj. uspořádání prostorů s rozdílnými výškami odpovídajícími jejich účelu a důležitosti –

vznikl na objednávku Oskara a Jany Semlerových. Manželé si chtěli původně zřídit vlastní bydlení v nástavbě domu na Klatovské třídě 19, který patřil Oskarovi a jeho bratru Hugovi. Z realizace záměru navrženého Adolfem Loosem sešlo; když však v roce 1932 Semler s chotí zakoupili zahradní činžovní dům č. o. 110 na Klatovské třídě, postavený v první polovině dvacátých let pro  úředníky Škodových závodů, návrhem vestavby vlastního bytu pověřili znovu Loose.

Přestože Loos patrně řešení bytu Semlerových ještě načrtl, kvůli jeho zhoršujícímu se zdravotnímu stavu vypracoval podrobný projekt jeho spolupracovník Heinrich Kulka. Rozlehlý byt, realizovaný v letech 1933–1934 firmou Müller & Kapsa, rozčlenil do několika úrovní. Těžištěm bytu učinil převýšenou obytnou a reprezentační halu osvětlenou rozměrnými okny, z níž se po schodišti stoupá do galerie s knihovnami a dále do obytného patra. Halu v přízemí doplňuje pánský pokoj, terasa a jídelna. Do prostoru za jídelnou architekt situoval obslužné místnosti spojené s obytným podlažím schodištěm pro personál. Do patra Kulka umístil dva dětské pokoje propojené s místností vychovatelky, dámskou a pánskou ložnici se samostatnou předsíní, společnou koupelnou a balkonem a rovněž zázemí pro služebnictvo. Byt skýtal i technické vymoženosti včetně výtahu pro jídlo.

V roce 1939 Semlerovi emigrovali do Austrálie, dům byl zabaven nacisty a po válce znárodněn. V průběhu let došlo k rozdělení bytu na čtyři menší jednotky a učebnu a podstatná část interiéru včetně mobiliáře byla zničena. Většina vestavěných prvků a obkladů se nicméně dochovala. Od roku 2012 celý objekt i s památkově chráněným bytem spravuje Západočeská galerie v Plzni, která mezi lety 2013 a 2022 provedla jeho náročnou renovaci a zpřístupnila jej veřejnosti.