Zastavení 11B / 2023

Masarykův léčebný a výchovný ústav pro zmrzačené děti v Plzni

Ještě před vybudováním Borského parku vznikla poblíž křížení dnešní Klatovské třídy a Kaplířovy ulice c. a k. škola pro válečné invalidy, jejíhož otevření v roce 1905 se zúčastnil i císař František Josef I. Na péči o potřebné se však po roce 1918 soustředil i nový československý stát. Odbor pro zmrzačené děti, založený díky lékaři Robertu Nebeskému při Okresní péči o mládež, v roce 1921 zřídil tzv. Masarykův ústav pro zmrzačené děti. Instituce zpočátku využívala prostory někdejší invalidní školy, usilovala však o stavbu nové budovy. Po odmítnutí projektu stavitelů Josefa a Václava Paškových, kteří rozpracovali Nebeského náčrt, připravil výsledné řešení Hanuš Zápal. Během výstavby se Odbor potýkal s nedostatkem financí a potřebné prostředky získával mj. prodejem pohlednic s kresbami Huga Böttingera alias Dr. Desideria.

Zápal sídlo ústavu koncipoval jako třípodlažní budovu s plochou střechou. Racionální a úspornou dispozici rozvrhl přibližně na půdorysu L a dům odsadil od Klatovské třídy tak, aby u vstupu při nároží ulic vznikla předzahrádka. Kromě rozlehlých společných ložnic dětí ve druhém patře soustředila budova zdravotnické oddělení s ordinacemi, ambulancí, operačními sály a rentgenem; zahrnovala i učebny, kanceláře, kuchyně, jídelny a pokoje pro personál. Nechyběl ani lůžkový výtah. Exteriér architekt opatřil hladkou modernistickou fasádou, členěnou jednoduchými římsami, lizénovými rámci a plastickým nápisem. V roce 1961 nahradila někdejší sluneční terasu ve druhém patře nástavba se dvěma ložnicemi.

Domov mladých

Okresní péče o mládež pokračovala ve své činnosti i po druhé světové válce a v sousedství Masarykova ústavu v ulici U Borského parku vybudovala v letech 1947–1950 Domov mladých. Čtyřpodlažní stavbu s plochou střechou a železobetonovými sloupy v přízemí, která je dnes součástí komplexu hotelové školy, navrhl architekt Rudolf Kosnar. Na její pozdně funkcionalistický původ odkazuje především dvorní fasáda s luxferovými výplněmi, trojicí teras a kruhovými nautickými okny. Dodnes se zachovaly i luxfery v chodníku, přivádějící světlo do kotelny v suterénu. V šedesátých letech se k Domovu mladých připojil nový internát, budova s učebnami a tělocvična. Napojením novostavby v přízemí a třetím patře ztratily své opodstatnění původní hlavní vstup i vchod do sekce s byty zaměstnanců a byly proto zazděny; lodžie nad někdejším hlavním vchodem byly zaskleny. Bývalý vchod dnes připomíná pouze osamělý sloupek s keramickým obkladem.