Zastavení 10A / 2023

Josef Skupa

Český loutkoherec, scénograf, pedagog a zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka Josef Skupa se narodil roku 1892 ve Strakonicích v rodině četníka. Po absolvování plzeňské reálky vystudoval v letech 1911–1915 Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Během první světové války byl z fronty převelen do Plzně. Zde pracoval pro Městské divadlo jako scénograf, spolupracoval však i s Loutkovým divadlem Feriálních osad. Největší úspěchy na této scéně zaznamenal s loutkami Spejbla a Hurvínka, s nimiž také vystupoval v rozhlase nebo natáčel gramofonové desky. V roce 1927 se stal ředitelem souboru a o tři roky později opustil místo profesora kreslení na plzeňské reálce, kde působil od roku 1919 (a kde také objevil talentovaného Jiřího Trnku), a založil Plzeňské loutkové divadélko prof. Josefa Skupy. Se scénou Skupovi pomáhala manželka Jiřina, která také řadu let vodila Hurvínka.

Soubor cestoval po celém Československu i do zahraničí a ve své činnosti pokračoval i během druhé světové války. V roce 1944 však byl Skupa zatčen gestapem a vězněn v Drážďanech. Odtud při bombardování města v roce 1945 uprchl a vrátil se do Plzně. Brzy po válce své divadlo obnovil, ovšem již v Praze. Stal se také vedoucím loutkářské divadelní katedry pražské AMU. Roku 1948 byl jmenován národním umělcem. Zemřel roku 1957 v Praze. Následujících pět let vedla divadlo jeho žena, ústřední postavou souboru a Skupovým pokračovatelem se nicméně stal Miloš Kirschner.

Dům Josefa a Jiřiny Skupových

V letech 1933–1934 si manželé Skupovi nechali stavitelem Antonínem Štiplem vystavět řadový dům nedaleko Borského parku. Skupovi obývali byt v prvním patře, jehož řešení se sníženými podhledy, průsvitnými stěnami a vestavěnými skříněmi připomenou interiéry navrhované architekty z okruhu Adolfa Loose. Největší část bytu zaujímal obývací pokoj propojený s jídelnou a odpočivným koutem a vybavený mj. moderním nábytkem z ocelových trubek. Ve zbývající části byla malá ložnice. Nad pohovkou u jídelního koutu se nacházela nástěnná malba Svět loutky od Jiřího Trnky. Manželství Skupových zůstalo bezdětné, a tak další obytné pokoje v bytě nebyly, náležela však k němu temná komora. Ve zvýšeném suterénu měl Skupa dílnu a skladiště rekvizit; v přízemí se nacházela kancelář a dva byty, v prvním patře ještě garsoniéra. V roce 1938 si Skupovi v domě zřídili protiletecký kryt.