Zastavení 12B

Památník národního osvobození

Dnešní náměstí T. G. Masaryka, původně pojmenované po vojevůdci J. V. Radeckém, neslo již v roce 1911 jméno tehdejšího purkmistra Václava Petáka. Během německé okupace se v názvu vrátilo k Radeckému, po roce 1945 získalo přízvisko po Masarykovi a v období 1951–1989 se nazývalo Dukelské. Podobně jako do pojmenování náměstí se změny společenského zřízení a vládnoucích ideologií promítly i do zdejších uměleckých děl. Namísto nerealizovaného obelisku, který měl zřejmě nést sochu Radeckého, tak vznikl památník národního osvobození, odhalený 28. října 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku samostatného státu. Uskutečněn byl podle návrhu Karla Kotrby, Jaroslava Hrušky a Bohumila Píchy. Prezidenta Masaryka zobrazuje vyvýšeného na pylonu po pravici, na nižším podstavci, se čtyřmi alegorickými postavami – legionářem s puškou (synem), vlastí (matkou), mladou republikou (dcerou) a průmyslovou tradicí Plzně (otcem kovářem). Pod nimi je osazen nápis Zvítězili ti, kteří hájili ideály spravedlnosti / 1918–1928, jejich pozadí tvoří památná lípa. Pod Masarykovou sochou se původně nacházelo poděkování Vděčná Plzeň Osvoboditeli národa / 1850–1937.

V protektorátních letech byl památník rozebrán a v roce 1945 znovu osazen s použitím původních částí, které přečkaly válku na zámku Zbraslav. V roce 1953, jako odplata režimu za protesty Plzeňanů proti měnové reformě, byl památník v zinscenované demonstraci pracujícího lidu stržen a zničen. Replika Masarykovy sochy s pozměněným nápisem T. G. Masaryk / Zasloužil se o stát / 1850–1937 se na místo vrátila po roce 1989 (předtím však byla odstraněna vodní nádrž, která se uprostřed náměstí nacházela od 60. let), replika sousoší následovala v roce 1999.