Zastavení 9B / 2024

Svornost jako ohnisko kulturního, spolkového a společenského života
S rozvojem průmyslu se v Doubravce, Lobzích i blízké Plzni začali v závěru 19. století usazovat dělníci s rodinami. Počet obyvatel Doubravky stále narůstal a proměňoval nejen hospodářskou a sociální, ale také ideovou a politickou strukturu obce. Již před vypuknutím první světové války dělnictvo podporovalo především sociální demokraty. Ti doubravečtí začali pro svoji činnost využívat Dělnický dům stavebního družstva Svornost Doubravka a ze Svornosti se stalo důležité společenské i kulturní centrum obce.

Po vzniku KSČ se dělnický dům stal střediskem levicového hnutí. Konaly se zde schůze, ale i kulturní představení, koncerty a další společenské akce. Rozlehlý sál využívali ke svému cvičení členové Federace dělnických tělovýchovných jednot. Od roku 1929 se zde každoročně konaly krajské konference KSČ. Družstvo Svornost krátce vydávalo i svůj časopis. Během nacistické okupace se budova stala útočištěm německých antifašistů ze Sudet a po druhé světové válce sídlem druhého okresního výboru KSČ v Plzni. V roce 1958 získal dům ochranu jako památka na dějiny komunistické strany (v roce 1996 mu byla odňata).

Už před rokem 1989 ožívala Svornost pravidelnými bigbítovými koncerty. Vystoupily zde kapely jako Visací zámek, Hudba Praha nebo tehdy ještě málo známá skupina Lucie. Poslední kulturní akce se ve Svornosti konaly okolo přelomu století. Město i obvod sice usilovaly o získání budovy a její rekonstrukci, ale kvůli jejímu havarijnímu stavu a nákladné rekonstrukci záměr opustily. Dům tak zakoupil soukromý investor a zchátralý objekt nahradil novostavbou bytového domu podle projektu kanceláře projectstudio8.

Spolkový dům
Vzhledem k proletářskému charakteru značné části obyvatel Doubravky není překvapením, že Svornost nebyla jediným společenským a kulturním centrem s dělnickými kořeny v obci. Už v první polovině 19. století byla u křížení Zábělské ulice a pozdější Masarykovy třídy postavena nová budova hospody, která nahradila vedlejší zájezdní hostinec. Na počátku 20. století hlásal nápis na domě, že se jedná o „první doubraveckou restauraci“. Ve 20. letech nechalo družstvo „Dělnický dům“ v Plzni-Doubravce k hostinci přistavět novou budovu s větším sálem a přísálím, jevištěm a restaurací. Tak vznikl Spolkový dům, lidově zvaný „Spolák“. Byl zbořen na přelomu 60. a 70. let spolu s dalšími budovami okolo návsi, aby uvolnil místo panelovým domům. Už předtím zanikla blízká ulice U dělnického domu.