Zastavení 7B / 2024

Význam Masarykovy třídy coby hlavní osy Doubravky podpořila v druhé polovině 20. let minulého století výstavba několika nájemních domů zaujímajících celou délku bloku mezi Skalní ulicí a Habrmannovým náměstím. Zatímco obě budovy v nárožích – totožné, pouze zrcadlově obrácené – nechalo vystavět město, dvojdům uprostřed bloku realizovalo Lidové stavební a bytové družstvo. Oba projekty, které reagovaly na poptávku po alespoň přiměřeně důstojném bydlení, vypracovali zaměstnanci městského stavebního úřadu.

Jako první vznikla v letech 1926–1927 dvojice třípodlažních městských domů, realizovaných staviteli Františkem Holcbecherem, Karlem Tomáškem a Václavem Hajšmanem. Obě rohové budovy autor projektu rozvrhl na půdorysu písmene L a k závěrům obou ramen připojil dvě krátká dvorní křidélka. Do styku obou hlavních křídel vložil jednoramenné schodiště segmentového tvaru. Konstrukčně dům uspořádal jako dvojtrakt s obytnými místnostmi orientovanými do obou ulic. Mezi chodby obrácené do dvora vložil architekt úzký pás s předsíněmi, světlíky a zázemím. Každá z budov soustředila 27 malých bytů vybavených pouze toaletami. Na průčelích obou domů se uplatnil střídmý plastický dekor náznakově odkazující ještě k národnímu stylu. Dům č. o. 16 si na rozdíl od druhého objektu své fasády dodnes zachoval v původní podobě.

V následujícím roce dokončil stavitel Rudolf Pěchouček stavbu obchodního a bytového dvojdomu Lidového stavebního a bytového družstva. Čtyřpodlažní objekt s parterem vyhrazeným prodejnám Západočeského konsumního a Západočeského řeznicko-uzenářského družstva navrhl architekt Hanuš Zápal spolu se svým kolegou z úřadu Karlem Ulčem. Autoři projektu zdůraznili „monumentalizující“ účinek stavby jejím převýšením vůči obecním domům; průčelí navíc završili stupňovitou atikou. Budovu navrhli jako dvojici domů vůči sobě zrcadlově obrácených a spojených valbovou střechou. Aby navýšili počet bytů, připojili ke dvojdomu dvě kolmá dvorní křídla s plochou střechou. Hlavní část uspořádali jako dvojtrakt a situovali do něj jednopokojové byty s kuchyní; do dvorních křídel umístili garsoniéry a schodiště. Také v tomto dvojdomu byly úsporné bytové jednotky vybaveny pouze toaletami, nájemníci celkem 40 bytů tak museli sdílet dvě koupelny v suterénu.

Hlavní fasádu Zápal s Ulčem rytmizovali rastrem oken s úsečkami podokenních říms, úzkými „rámečky“ ustoupených šambrán a průběžným pásem, jenž odděloval parter od vyšších podlaží a nesl plastické nápisy s názvy prodejen. Průčelí navíc prolomili nikami lodžií s okny předsíní a toalet, netradičně situovaných do ulice. Střízlivě moderní stavba svůj půvab ztratila v roce 2019 necitlivým zateplením obvodového pláště.

Úkol: Kolik sklepních oken má dům č. o. 16?