Zastavení 6B / 2024

Čtvrť družstevních domků v Podlesí
V rozvoji Doubravky v první polovině 20. století sehrálo důležitou roli několik stavebních družstev. Prvním větším družstevním počinem na území Doubravky se stala výstavba kolonie rodinných domů při někdejší lobezské cestě směrem ke Špitálskému lesu. Výstavbu v území vymezeném dnešními ulicemi Masarykovou, Mohylovou, Na Dlouhých a Smrkovou iniciovalo Stavební a bytové družstvo pro stavbu rodinných a dělnických domů v Doubravce, mezi jehož členy patřili především železničáři. První domy začaly vznikat před první světovou válkou podle projektu stavitele Josefa Paška, který stavby rovněž prováděl. Charakter čtvrti zvané Podlesí utvářelo několik desítek přízemních dvojdomků se společnou studnou, litinovými pumpami a dvorky pro chov drůbeže. Ačkoliv se domy mírně lišily provedením fasád, základ jejich dispozice s dvěma pokoji, kuchyní, sklepem a podkrovní komorou se neměnil. Poslední domy byly postaveny na začátku 20. let. Někdejší podobu většiny staveb setřely stavební úpravy; například dům č. o. 55 v Masarykově ulici si však dodnes podržel geometrický dekor tvořený pásy režného zdiva. Téměř v původní podobě se zachovala i patrová polovina dvojdomu na nároží Masarykovy a Borové ulice. Název čtvrti dnes připomíná restaurace V Podlesí v Mohylové ulici.

Další příklady družstevní výstavby v rozvoji Doubravky
V době připojení Doubravky k Plzni péčí uvedeného družstva vznikl soubor čtyř řadových domů v nároží Zábělské a Poštovní ulice. Stavbu realizoval zřejmě na základě vlastního návrhu doubravecký stavitel Václav Baxa. V roce 1930 přikročilo družstvo k výstavbě bytového domu v křížení Masarykovy třídy a Smrkové ulice. Modernistický objekt s plochou střechou soustředil 20 menších bytů se společnou koupelnou v každém patře. Autor projektu Václav Fiala i stavitel Karel Tomášek, který stavbu provedl, souběžně spolupracovali i na nájemním domě téhož družstva v ohbí Poštovní ulice a Habrmannova náměstí a na trojici nájemních domů u křižovatky Rokycanské a Masarykovy třídy. Tomášek v té době stál i u vzniku dvou bloků patrových řadových domů a větších nájemních domů ve Skalní ulici, pro Stavební a bytové družstvo v Plzni-Doubravce navrhl a vystavěl i soubor řadových domů v Železničářské ulici.

Občanské, stavební a bytové družstvo „Domov“ nechalo na přelomu 20. a 30. let vystavět soubor osmi řadových domů ve Staniční ulici. Každý z patrových objektů soustředil vždy dva jednopokojové byty s kuchyní a toaletou. Domy s výraznými lizénami a stupňovitou římsou na vrcholu štítu navrhl a realizoval lobezský stavitel Václav Hajšman. Obdobné byty, ovšem s vlastní koupelnou, vznikly pro Středostavovské stavební a bytové družstvo pro Plzeň a okolí v obytném domě na rohu Masarykovy třídy a ulice V Homolkách. Dům s dvěma obchody v přízemí, které se později staly sídlem zdejšího tradičního květinářství, roku 1931 navrhl a vystavěl Karel Tomášek.