Zastavení 2B / 2024
Rodinný dům Jana a Zdeňky Folprechtových a Luisy Peldové
Na exponované nárožní parcele v křížení ulic Masarykova a V Malé Doubravce vznikl v roce 1932 velkorysý modernistický dům pro rodinu lékaře Jana Folprechta. Ve srovnání s přísnými liniemi nedaleké vily stavitele Tomáška charakterizuje dům Folprechtových „měkčí“ poloha emocionálního funkcionalismu – směru, který architektuře přiznával i umělecký rozměr. Dvoupodlažní budovu, která zahrnovala také Folprechtovu ordinaci, architekt B. Pisch rozvrhl na členitém půdorysu a vtiskl jí citlivě modelované hmoty i plastické prvky fasád.
Soukromý a pracovní provoz architekt v přízemí domu důsledně oddělil a obě části opatřil samostatnými vchody. V menší z nich se nacházela ordinace s čekárnou, pokoj domovníka a garáž. Centrem obytné části, do níž se vstupovalo z Masarykovy ulice, se stala schodišťová hala, kterou v noblesní dispozici doplňoval salon a jídelna, vybavená malým nákladním výtahem vedoucím do kuchyně v suterénu. Tam Pisch situoval i místnosti pro služebnictvo a technické zázemí. Do prvního patra architekt kromě ložnice rodičů a dětského pokoje soustředil i pokoje pro prarodiče a hostinskou místnost. Na plochou střechu umístil zimní zahradu s pergolami. Janu Folprechtovi nebylo přáno v domě žít dlouho; zemřel již rok po dokončení stavby. Samotný dům utrpěl značné škody při bombardování v dubnu 1945. Koncem 40. let byli do domu nastěhováni nájemníci. V roce 1970 se vila rozdělila na dva byty.
Soubor družstevních obytných domů na Rokycanské třídě
Z několika družstev, která působila v meziválečné době na území Doubravky, Letné a Lobez, svojí činorodostí dlouhodobě vynikalo Stavební a bytové družstvo pro stavbu rodinných a dělnických domů v Plzni-Doubravce. Jedním z jeho počinů se stal komplex tří nájemních domů při křížení Rokycanské a Masarykovy třídy. Dominovala mu vyšší nárožní budova s restaurací, formankou a jevištěm, k níž se na Rokycanské třídě připojily dva menší obytné domy. K restauraci náležel i zahradní pavilon s besídkou, kuželníkem a výčepem. Velkorysé okenní otvory pavilonu do Masarykovy ulice byly při jeho adaptaci na prodejnu v roce 1935 zazděny.
Architektura souboru, jehož stavbu provedl stavitel Karel Tomášek zřejmě podle návrhu spolupracovníka družstva Václava Fialy, se vyznačovala střídmým modernistickým tvaroslovím. Hladký plášť domů členily plastické geometrické prvky: mělké rizality a arkýře, korunní římsy či parapetní římsy oken a okenní šambrány. Soudobý „věžovitý“ charakter ploše zastřešené nárožní partie podtrhla nízká atika a svislý nápis RESTAURACE ve volné části fasády (bohužel dlouhodobě zakrytý velkoplošným reklamním bannerem). Celkem 33 jednopokojových bytů se samostatnou kuchyní disponovalo vlastními toaletami, koupelny však většina obyvatel domů musela sdílet.
Úkol: Rozeznáte na štítové zdi nárožního domu směrem k pivnici nápis pod současnou vrstvou omítky?
