Zastavení 10A / 2024
Ve stopě dnešní Zábělské ulice, která se před připojením Doubravky k Plzni v roce 1924 nazývala Husova třída, vedla do roku 1812 hlavní cesta do Prahy. Přibližně půlstoletí poté přeťala Zábělskou ulici, tehdy zároveň okresní silnici z Plzně do Chrástu, východně od řeky Úslavy železniční trať do Prahy. Podél Zábělské směrem k panskému dvoru se postupně formovala část zástavby Doubravky. Náves coby ústřední prostor obce vznikl v křížení dnešních ulic Zábělské, Masarykovy, Hrádecké a Ke Sv. Jiří.
Rozšiřování zástavby podél Zábělské ulice i rozvoj celé obce urychlila tzv. raabizace – pozemková reforma, která umožnila sedlákům získat pozemky městského panského dvora. Při severní frontě Zábělské vzniklo na nově vymezených parcelách jedenáct nových usedlostí. Doubraveckou náves, jíž Zábělská procházela, tehdy lemovaly ze tří stran další statky. V první třetině 19. století byla uprostřed návsi postavena malá šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého a domek s obecní váhou. Na jižní straně uzavírala náves budova zájezdního hostince, kde se zastavovali cestující mezi Prahou a Plzní. Na začátku 20. století zde vznikla restaurace se sálem; později se objekt rozšířil přístavbou na spolkový dům.
Většina domů představujících nejstarší stavební vrstvu Doubravky dnes již neexistuje. Některé z nich podlehly bombardování v dubnu 1945, více jich však zaniklo během asanace při výstavbě sídliště v druhé polovině minulého století, a to včetně statků lemujících severní stranu Zábělské ulice. Historický střed obce se stavbami okolo návsi s kaplí byl součástí demolic v roce 1965. Zbořena byla i druhá místní kaple a vesnický charakter místa se vytratil. V území mezi ulicemi Zábělská a Ke Sv. Jiří vznikla sestava šestipodlažních a devítipodlažních panelových domů, objekt dnešního železářství a areály mateřské a základní školy. Tu navrhla autorka projektu Jaroslava Gloserová jako sestavu pavilonů, jejichž základ tvořil typový prefabrikovaný železobetonový skelet. Areál školy architektka uspořádala jako „hřebínkovou“ strukturu s dvěma vnitřními přestávkovými dvory.
Někdejší náves připomíná pouze jediný dochovaný statek v nároží ulic Ke Sv. Jiří a Zábělská. Podobně rozlehlé hospodářství stálo i na protější straně, v místech dnešního panelového domu č. o. 5 a 7 v Hradecké ulici. Třetím bodem, který naznačuje rozsah zaniklé návsi, je současný Doubravecký klub v Masarykově ulici, jenž se nachází v budově, která nahradila někdejší Spolkový dům.
